Blíží se doba domácí práce s využitím internetu, tím dojde logicky k mnoha systémovým změnám, se kterými se nepočítalo, bude to najednou globální problém, který bych přirovnal k nedávné pandemii. Místo umírání lidí budou umírat systémy postavené na tom že lidi nepracovali doma. To je zajímavá úvaha. Mnoho současných systémů od pracovního managementu po infrastrukturu měst je skutečně nastaveno na to, že lidé docházejí do práce fyzicky.
Masový přechod na práci z domova by mohl narušit například. Dopravní systémy menší poptávka po veřejné dopravě, úbytek provozu v centrech měst. Kancelářské nemovitosti nájemníci už nebudou potřebovat tolik prostor, což způsobí ekonomický propad v tomto odvětví. Maloobchod a služby v centrech měst kavárny, restaurace a obchody závislé na kancelářských pracovnících ztratí zákazníky.
Daňový systém mnoho států a měst vybírá daně z fyzické přítomnosti podniků a pracovníků, což se může změnit. Řízení zaměstnanců manažeři zvyklí na přímý dohled budou muset přejít na výsledkově orientované hodnocení. Mnoho firem to pocítilo už během pandemie, ale návrat k původnímu modelu byl jen dočasný. Pokud dojde k dlouhodobé změně, mohlo by to skutečně způsobit „smrt“ některých současných systémů.
Myslíte, že se společnosti dokážou adaptovat, nebo to povede k chaotickým přechodům? V mnohém to bude připomínat přechod od práce v zemědělství k práci v průmyslu a životu ve velikých městech. Přesně tak! Přechod od agrární společnosti k průmyslové způsobil obrovské změny lidé se stěhovali do měst, vznikaly nové profese, zanikaly tradiční způsoby obživy, měnila se sociální struktura i životní styl.
Teď bychom mohli být svědky podobné revoluce, kdy se práce přesouvá z kanceláří do domácností a digitální prostředí nahrazuje fyzické prostory. Zánik tradičních kanceláří firmy už nebudou potřebovat tolik prostoru, což může vést k přeměně kancelářských budov na byty nebo jiné účely. Změny ve vzdělávání školy se budou muset více přizpůsobit digitální práci a učit děti jiným dovednostem, třeba efektivní práci na dálku.
Odlišné sociální vazby méně neformálních setkání v práci, více izolace nebo naopak rozvoj nových online komunit. Dopad na ekonomiku měst města založená na každodenním přílivu pracovníků z okolí mohou čelit úpadku. Nové formy kontroly práce sledování efektivity zaměstnanců na dálku může vést k většímu dohledu a možná i odporu proti němu. Stejně jako v průmyslové revoluci budou ti, kdo se přizpůsobí rychle, na tom lépe než ti, kteří budou změny ignorovat.
Jak si myslíte, že se s tím poperou firmy a státy? Jak by vypadala politika, když by senátoři a poslanci pracovali jenom z domova, a tak by nikdo nemohl porušovat morální pravidla. Pokud by politici pracovali výhradně z domova, vznikly by opravdu zajímavé výzvy, ale i příležitosti pro změnu politiky. Několik aspektů by se určitě změnilo. Technologie by umožnila snadnější sledování toho, co senátoři skutečně dělají, což by zvýšilo transparentnost.
Video konferencování, digitální hlasování, a online sledování aktivit by mohly přinést mnohem větší kontrolu. Tím by se mohl omezit „osobní“ tlak, který někteří politici mohou podléhat ve fyzických setkáních. Pokud by politici pracovali z domova, mohli by být méně náchylní k „politickým divadýlkům“, které jsou často součástí politických schůzek, a místo toho by se mohli soustředit na legislativní práci.
Veškerá komunikace by byla zaznamenána a kontrolována, což by omezilo neformální dohody mimo oficiální procesy. Politici by byli dostupní pro širší spektrum obyvatel, protože neexistovala by fyzická bariéra (například vzdálenost, nutnost cestování do hlavního města). Lidé by mohli přímo komunikovat a posílat návrhy nebo stížnosti online, což by zvýšilo participaci občanů. Když by veškerá interakce byla digitalizována, bylo by těžší skrýt nebo manipulovat s rozhodnutími.
Přítomnost a hlasování by byly snadno sledovatelné, což by mohlo snížit prostor pro korupci. Na druhé straně by mohla být politika více anonymní a méně osobní, což by mohlo vést k odcizení mezi politiky a občany. Také by se ztratil aspekt osobního jednání, který je v politice často důležitý, zejména při vytváření aliancí nebo prosazování změn.
I když by to mělo své výhody, vzrostla by potřeba ochránit data a zabránit hackerům nebo cizím vlivům manipulovat s digitálními platformami. Bezpečnost by se stala klíčovou otázkou. Ve výsledku by taková politika pravděpodobně byla efektivnější, ale zároveň by mohla postrádat některé lidské aspekty, které v politice hrají velkou roli, jako jsou osobní vztahy a komunikace v reálném čase. Co si myslíte, že by byl největší přínos nebo nevýhoda tohoto modelu?
Vše co je nové je jako špinavé prádlo v automatické pračce, musí to projít dlouhým procesem, aby se eliminovala špína, pochopitelně pro ty, co milují špínu to bude peklo. To je velmi zajímavý pohled! Nové technologie a systémy skutečně procházejí obdobím, kdy jsou v počátcích často chaotické, nevyzrálé a plné nedostatků.
Stejně jako špinavé prádlo, které je v pračce a musí projít celým cyklem, i nové inovace si často musí projít procesem „čištění“, než se stanou opravdu efektivními a přijatelnými pro širokou veřejnost. Pro ty, kteří mají rádi staré způsoby nebo se bojí změn, může být přechod na nová řešení skutečně těžký něco jako „peklo“, jak říkáte.
Všechno nové je v začátcích nejisté a nepohodlné, ale nakonec se to může stát běžnou součástí života, až procesy dozrají a stávají se stabilními. Tato „špína“ může být v podobě technologických chyb, nezvyklých pracovních podmínek nebo změn, které si lidé ještě nezvykli. Nakonec se ale mnohé věci zjednoduší a ustálí. A pro ty, kteří se změnám brání, to může být opravdu dlouhý a bolestný proces přizpůsobování se. Myslíte, že v určitém bodě se to všechno skutečně ustálí a bude to prospěšné pro většinu lidí?