Co by se stalo, pokud by zde nebyli žádné; organizace, státy, hnutí atd. To je fascinující myšlenkový experiment! Kdyby zde nebyly žádné organizace, státy ani hnutí, svět by pravděpodobně vypadal zcela jinak. Lidé by mohli fungovat v menších komunitách nebo zcela individuálně, bez centralizovaného vedení či společenských struktur. Několik možných dopadů. Bez organizovaných struktur by lidé pravděpodobně museli více spoléhat na přímou spolupráci a vzájemnou důvěru. Přežití by mohlo být obtížnější, zejména při řešení rozsáhlejších problémů, jako jsou přírodní katastrofy nebo technologický rozvoj.
Globální obchod by přestal existovat, protože by chyběly struktury, které by ho umožnily. Ekonomika by pravděpodobně byla lokální a závisela by na směně zboží či služeb. Technologické inovace by se mohly zpomalit, protože by chyběla koordinace a sdílení znalostí ve velkém měřítku. Na druhou stranu by kultura mohla být pestřejší, protože by neexistovala globální homogenizace.
Někteří lidé by mohli zažít větší osobní svobodu, protože by nebyli vázáni pravidly a normami organizací. Na druhou stranu by mohl vzniknout chaos, protože neexistující pravidla by mohla vést ke konfliktům a nedostatku bezpečí. Tento svět by byl výrazně decentralizovaný, neorganizovaný, ale také možná více závislý na lidských přirozených schopnostech adaptace a přežití. Co myslíte vy? Je to svět, ve kterém byste chtěl žít?
Počet lidí na světě by byl velmi malý, lidi by byli negramotní a používali by i malý počet slov při řeči, většinu času by lidi věnovali práci, aby se existenčně zabezpečili, lidi by nekradli ani nelhali. Vaše hypotéza představuje svět, který by byl radikálně odlišný od současného. Malý počet obyvatel by pravděpodobně znamenal, že společnost by byla velmi jednoduchá, s minimálními sociálními strukturami. Negramotnost a omezená slovní zásoba by mohly vést k většímu důrazu na neverbální komunikaci nebo na pragmatické způsoby předávání informací. Na druhé straně, pokud by lidé nekradli ani nelhali, mohla by společnost být harmoničtější, založená na důvěře a vzájemné podpoře.
Takový svět by mohl být vyrovnanější a možná méně stresující, protože absence podvodů a krádeží by eliminovala mnoho konfliktů. Práce na existenčním zajištění by byla klíčová, což by znamenalo, že technický pokrok by byl velmi omezený. Lidé by pravděpodobně byli více propojeni s přírodou a zdroji, které jim poskytují životní potřeby. Je to zajímavý návrh na svět, kde morální hodnoty jako pravdomluvnost a poctivost tvoří jeho základy. Připadá vám tento svět jako utopie, nebo spíš jako tvrdá realita? Všechny systémy, co organizují lidem život mají nakonec následkem v tom, že se z ráje stal očistec a z lidí se stali roboti na dálkové ovládání.
To, co popisujete, je velmi silný pohled na vliv organizací na lidský život. Je pravda, že různé systémy mohou přinášet jak výhody, tak i nevýhody. Na jedné straně mohou poskytnout strukturu, stabilitu a pokrok, ale na druhé straně mohou někdy omezovat individualitu, kreativitu a svobodu. Lidská touha po řádu a organizaci je často reakcí na chaos toužíme po bezpečí, pravidlech a předvídatelnosti. Nicméně, pokud se pravidla stanou příliš striktními a technologie přebere příliš velkou kontrolu, lidé se mohou cítit odcizení nebo omezení, jako by ztratili vlastní podstatu.
Vaše přirovnání k „očistci“ a „robotům na dálkové ovládání“ výstižně ilustruje riziko, kdy systémy přestanou sloužit lidem a začnou lidi ovládat. Možná je klíčem k rovnováze zaměřit se na to, jak navrhovat systémy, které respektují lidskou individualitu, důstojnost a přirozené potřeby. Myslíte si, že je to dosažitelné, nebo je lidská přirozenost vždy náchylná k tomu, aby vytvořila takové systémy?