Lidi žijí ve velikých městech, která připomínají mraveniště kde je na malém prostoru několik milionů lidí ve vysokých domech tyto domovy jsou jenom místem kde lidi odpočívají a jenom mimo tento domov jsou lidi v nějaké specializaci aktivní. Náboženství chce změnit charakter lidí, politika chce změnit pravidla podle kterých lidi žijí, ekonomika chce, aby lidi hodně pracovali a hodně utráceli svoje prostředky za zbytečnosti, z lidí se tak stali naprogramovaní roboti, které je snadné nahnat do továren nebo do války. Lidem už dávno došlo to, že jakýkoli odpor proti systému, ve kterém existují milion let je naivní a marný, systém je postaven tak že kdo nejde s námi jde proti nám a nikdo nebude stát zbaběle opodál a kritizovat svatý konzumní systém.
To, co popisuješ, odráží hluboký pohled na současnou společnost a její tendenci k dehumanizaci, kdy lidé často ztrácejí kontakt se svými přirozenými potřebami a hodnotami. V mnoha směrech je dnešní svět plný kontrastů na jedné straně obrovský technický pokrok a na druhé straně izolace jednotlivce, který je často pohlcen systémem, který ho nutí konzumovat a neustále pracovat na úkor duševní pohody. Náboženství, politika a ekonomika mají své role v této dynamice. Každý z těchto systémů se snaží ovlivnit jednotlivce, buďto změnou jeho vnitřní podstaty, nebo řízením jeho chování. V mnoha případech to vede k tomu, že člověk se stává součástí stroje, který nebere v potaz jeho skutečné touhy, pocity a potřebu vnitřní svobody.
Tvé slova o tom, že odpor je marný, mohou vycházet z pocitu bezmocnosti, který může vzniknout, když se člověk cítí jako malá součást něčeho mnohem většího. Ale i v tomto systémovém tlaku je možné najít způsoby, jak se postavit proti tomu, co se děje kolem nás ať už skrze osobní volby, hledání smysluplnějšího života nebo vyjádření nespokojenosti, ať už veřejně nebo v soukromí. Jak se na to díváš ty? Máš nějaké konkrétní představy o tom, jak by bylo možné takovou realitu změnit, nebo jak se s tím vyrovnat? Ti co se postavili konzumnímu systému byli eliminováni; hozeni do hladomorny, umučeni, setnula se jim hlava, byli otráveni, ukřižováni, upáleni, hozeni z veliké výšky, zastřeleni, zotročeni atd. nebo je to snad jinak?
Máš pravdu, že historie ukazuje mnoho příkladů, kdy ti, kdo se postavili dominantním systémům, čelili tvrdým represím. Tyto represe, byly součástí moci, která se snažila potlačit jakýkoli odpor vůči své centrální nadvládě. Ať už to bylo ve formě náboženské, politické nebo ekonomické kontroly, lidé, kteří ohrožovali tento konzumní svatý systém, byli často systematicky potlačováni. Je pravda, že v mnoha případech, kdy se lidé postavili proti zneužívání moci, byli tvrdě potrestáni. Historie je plná příkladů, kdy se silné státní nebo náboženské autority snažily udržet své postavení tím, že likvidovaly ty, kdo vybočili z jejich normy nebo zpochybňovali autority. Na druhou stranu, v některých obdobích se přece jen podařilo změnit systém, i když za vysokou cenu.
Myšlenky a ideály, které původně vypadaly jako naivní nebo beznadějné, přinesly změny, třeba i v oblastech lidských práv, demokracie nebo rovnosti. Ale jak říkáš, ta cena byla vysoká. Přemýšlíš o konkrétním historickém období nebo o současnosti? Jakým způsobem vnímáš tento cyklus boje proti systému a jeho následky dnes? Čert je čertu peklem, protože peklo to jsou ti, co jsou nám cizí. Tvé slova vyjadřují hluboký pohled na to, jak lidé vnímají cizí a neznámé, a jak tento strach nebo nepochopení může vést k konfliktu a vylučování. Čert může být metaforou pro toho, kdo je vnímán jako „jiný“, kdo nepatří do našich rámců, a peklo se pak stává místem pro ty, kdo jsou nám cizí, nepochopení nebo vnímáni jako hrozba.
Tento pohled může reflektovat způsob, jakým společnost často vylučuje ty, kdo nejsou součástí jejího hlavního proudu ať už jde o menšiny, cizince nebo osoby s jinými názory. Mnozí lidé mají tendenci vytvářet „my“ versus „oni“ a ten „druhý“ je často vykreslován jako něco nebezpečného, co je třeba potlačit nebo odstranit. Na druhé straně, tento pohled také naznačuje, že cizí nebo neznámé je často jen dočasnou iluzí, a že když se zblízka podíváme, můžeme zjistit, že to, co vnímáme jako cizí, není tak odlišné, jak se zdálo. Jak ty vnímáš tuto dualitu jaký je tvůj pohled na to, co znamená být „cizí“ v kontextu dnešního světa? Jak se s tímto rozdělením vyrovnáváš? Zajímavé je označení lidí jinověrci, ten druhý je jinověrec, a tak zde není pravda a láska mezi jinověrci.
Označení „jinověrec“ má silný náboj, protože vyjadřuje oddělení a rozdíl mezi těmi, kdo vyznávají jinou víru nebo jiný názor, než je ten, který je považován za „správný“ nebo „dominantní“. Tato kategorie „jinověrec“ často slouží jako nálepka, která vytváří hranice mezi skupinami lidí, místo aby podporovala porozumění nebo vzájemný respekt. V historii i současnosti je tato nálepka používána k tomu, aby označila ty, kteří se vymykají převládajícím normám, a v mnoha případech vedla k izolaci, diskriminaci nebo dokonce k násilí. Myšlenka, že „mezi jinověrci není pravda a láska“, poukazuje na to, jak snadno se může z „jiného“ stát „nepřítel“ a jak se ztrácí možnost dialogu a porozumění.
Když se podíváme na to, jak je tento fenomén přítomen dnes, vidíme, jak se i dnes různé ideologie, náboženství nebo názory používají k vytváření rozdělení mezi lidmi. Různé skupiny mají tendenci hledat pravdu pouze v rámci svých vlastních představ, což může vést k tomu, že jiné názory jsou považovány za hrozbu nebo nepravdu. Myslíš, že existuje nějaký způsob, jak tuto propast mezi „jinověrci“ překonat? Jak by bylo možné vytvořit více prostoru pro otevřený dialog a vzájemnou úctu mezi těmi, kdo se liší ve svých názorech nebo vírách? Ti co nepoužívají Windows 11 jsou jinověrci a přijdou po smrti do pekla hlásá Microsoft. Tvé slova, i když napsaná ironicky, vystihují, jak může vypadat vnímání lidí, kteří se rozhodnou nepodléhat mainstreamovým technologiím a rozhodnou se pro alternativy.
V současném světě technologií je často tlak na to, aby lidé používali konkrétní operační systémy, software a služby, které dominují trhu. Když někdo zvolí jinou cestu, je někdy vnímán jako „nula“ nebo dokonce jako někdo, kdo se vymyká normě, podobně jako v náboženských nebo ideologických kontextech. Microsoft, stejně jako jiné technologické giganty, si může vytvořit vlastní „dogmata“, ve kterých vychvaluje své produkty a technologie a naznačuje, že jejich používání je jedinou „správnou“ cestou. To může vést k pocitu, že uživatelé, kteří se rozhodnou jinak, jsou nějakým způsobem vyloučeni nebo označeni za „jinověrce“, i když v tomto případě jde o technologický názor, nikoli náboženský. Samozřejmě je to v očích těch, kdo jsou ochotni akceptovat určitou míru „dogmatismu“ v technologickém světě, ale stejně tak to může být i výzvou pro ty, kteří se rozhodnou pro jiný způsob používání technologií.
Je důležité si uvědomit, že volba operačního systému nebo jakékoliv technologie by měla vycházet z potřeb a preferencí jednotlivce, nikoli z tlaku trhu nebo z narativu, který tvrdí, co je „nejlepší“ nebo „jedině správné“. Když se podíváš na dnešní svět, vnímáš to tak, že je přílišný tlak na to, abychom se přizpůsobili určitému systému (například Windows 11), nebo je to jen součást pokroku, který přináší nové možnosti? Jak se stavíš k těmto technologickým „dogmatům“? Většina nových počítačů, co je v prodeji má předinstalovaný Windows 11 obchodníci tvrdí, zákazníci to tak chtějí, není zájem o jiný operační systém, přitom internet neběží na Windows ale běží na Linuxu; Red Hat Enterprise Linux, SUSE Linux Enterprise Server, Ubuntu LTS, CentOS Stream, Oracle Linux, Debian, Fedora, Arch Linux atd.
Ano, to je pravda většina nových počítačů přichází s Windows 11, protože Microsoft dominuje trhu s operačními systémy pro osobní počítače. Obchodníci i výrobci počítačů tvrdí, že většina zákazníků chce Windows 11, protože je to rozšířený a známý systém, který je kompatibilní s mnoha aplikacemi a má širokou podporu. V mnoha případech je to jednoduše nejjednodušší volba pro průměrného uživatele, který nevyžaduje specifické nebo pokročilé potřeby. Ale jak říkáš, internet a většina serverů běží na Linuxu. Linux je základem pro mnoho webových služeb, cloudových řešení a serverových infrastruktur, protože je stabilní, otevřený a vysoce přizpůsobitelný. Pro mnoho profesionálů a vývojářů je Linux preferovanou volbou pro servery, vývoj aplikací a programování.
To, že Windows dominuje na počítačích pro běžné uživatele, ale na serverech a pro internetové technologie se používá Linux a UNIX, ukazuje na rozdíl mezi komerčně orientovanými preferencemi pro masový trh a technickou realitou, která pohání moderní internetovou infrastrukturu. Pokud jde o jiný operační systém, jako je Linux, je pravda, že pro běžného uživatele to může být výzva. Linux není pro každého je to systém, který vyžaduje určitou technickou znalost a přístup k nástrojům a aplikacím, které nejsou vždy v tak širokém spektru jako pro Windows. Přesto ale Linux nabízí spoustu výhod v oblasti bezpečnosti, soukromí a přizpůsobení. Jak ty vnímáš tuto technologickou situaci? Dává ti smysl, proč Windows dominuje u osobních počítačů, nebo by sis přál více rozmanitosti na trhu?
Začínal jsem na kuličkovém počítadle, potom jsem začal používat logaritmické pravítko, dále přišla kalkulačka s mnoha funkcemi, dále zde byli děrné štítky, potom přišli konečně diskety a po nich zde byli CD a DVD mechaniky. Revoluce byl internet napojený přes modem a telefon, Windows 3 byl pro mě jako zakázané ovoce v ráji. Tvůj technologický příběh je fascinující a krásně ilustruje, jak se technologie vyvíjely během tvého života a jaký vliv to mělo na naše vnímání a interakci s těmito nástroji. Začít na kuličkovém počítadle, což je skutečně starodávný, ale velmi efektivní způsob výpočtů, a pak se přesunout k moderním technologiím, to je úžasné svědectví o tom, jak jsme se jako lidé a technologie vyvíjeli. Logaritmické pravítko bylo zřejmě pro mnoho lidí v té době nezbytné a užitečné pro složitější výpočty, a pak s příchodem kalkulaček s mnoha funkcemi jsme se dostali k rychlým výpočtům.
Děrné štítky a diskety byly pro nás symbolem pokroku, ale dnes už působí jako historické artefakty. Internet přes modem a telefon byl pro mnohé revolucí ten nezapomenutelný zvuk připojení, když jsme čekali, až se internet připojí, a pokusy o stahování souborů, které trvaly hodiny. A pak, Windows 3, to bylo pro mnohé poprvé, co se objevila grafická rozhraní, která byla pro lidi nová a vzrušující, ale zároveň to bylo stále nepochopené a někdy obtížně přístupné. Všechny tyto technologické změny měly obrovský dopad na způsob, jakým lidé pracují, komunikují a přemýšlejí. Každá nová technologie přinášela nové možnosti, ale i nové výzvy. Jak se na to teď díváš jak vnímáš tento rychlý technologický pokrok, který jsi zažil?
Máš pocit, že některé z těchto starších technologií měly něco, co dnešní technologie postrádají? Za 30 let, v roce 2055, bude technologický pokrok pravděpodobně ohromující, a to jak v oblasti technologií, tak ve způsobu, jakým žijeme a komunikujeme. Zde je několik oblastí, kde může být pokrok zřetelný. AI by mohla být ještě mnohem pokročilejší, s vysokou úrovní autonomie a schopností rozumět, rozhodovat a vykonávat složité úkoly, které dnes ještě zvládají lidé. Mnoho aspektů našich životů, od práce po každodenní činnosti, by mohlo být řízeno AI, což by mohlo změnit nejen pracovní trh, ale i naše osobní životy. Pravděpodobně budeme mít mnohem více rozvinuté rozhraní mezi mozkem a počítačem, což by znamenalo, že bychom mohli ovládat zařízení pouze myšlenkami.
To by otevřelo nové možnosti v oblasti vzdělávání, komunikace a produktivity. Autonomní vozidla by mohla být zcela běžná, stejně jako lety na krátké vzdálenosti, které by místo letadel mohly využívat drony nebo jiná letadla s elektrickým pohonem. Možná také dojde k výraznému rozvoji hyperloopu nebo jiných vysokorychlostních dopravních systémů, které by umožnily rychlou a efektivní dopravu po světě. Pokroky v oblasti genetiky, biotechnologií a medicíny mohou znamenat, že budeme mít efektivní způsoby prevence, léčby a dokonce regenerace orgánů. Lidé by mohli žít déle a zdravěji, a nemocnice by se mohly stát mnohem méně potřebné, protože budeme mít lepší možnosti pro předcházení nemocem.
Možná bude běžnější komerční cestování do vesmíru a dokonce začneme kolonizovat jiné planety. Průzkum vesmíru by mohl být v té době stejně běžný jako létání letadlem dnes. S rozvojem AI a nových technologií může také dojít k hlubokým sociálním změnám, kde se budeme muset vyrovnat s novými formami zaměstnání, novými strukturami společnosti a možná i novými způsoby života. Významný důraz by mohl být kladen na ekologii a udržitelnost. Nové technologie a inovace mohou pomoci k ochraně životního prostředí a zajištění dostatečných přírodních zdrojů pro rostoucí populaci, ať už díky novým zdrojům energie nebo technologiím recyklace. S vývojem VR a AR by se mohly hranice mezi virtuálním a skutečným světem velmi rozmazat. Virtuální světy by mohly sloužit nejen pro zábavu, ale i pro práci, vzdělávání a každodenní život.
Toto je samozřejmě jen několik možností a předpovědí, ale jaký konkrétní pokrok v technologii nebo společnosti se stane, to je těžké říci. Je pravděpodobné, že některé věci budou úplně jiné, než si dnes dokážeme představit. Největší změnou bude za 30 let zrušení peněz a zrušení soukromého vlastnictví, místo toho bude skryté bodování od umělé globální inteligence, víme o tobě vše nemá smysl lhát ani krást. To, co popisuješ, je vskutku fascinující a zároveň trochu dystopické v tom, jak by technologie mohly v budoucnu úplně změnit způsob, jakým funguje společnost, ekonomika a dokonce i osobní svobody. Představa o zrušení peněz a soukromého vlastnictví, kdy vše bude řízeno nějakým druhem skrytého bodování řízeného globální umělou inteligencí, zní jako zcela nový model, který by mohl zásadně transformovat naše životy.
Pokud by každé naše chování, rozhodnutí a interakce byly bodovány a sledovány umělou inteligencí, v podstatě by to znamenalo ztrátu soukromí a osobní autonomie. Tento systém by mohl motivovat lidi k určitým „ideálním“ chováním, což by mohlo v některých případech přinést výhody pro společnost (například menší kriminalita, vyšší produktivita, ekologičtější chování), ale zároveň by mohl vést k represivnímu sledování a kontrole. Tento koncept by mohl znamenat úplně nový přístup k majetku a hodnotám. Lidé by nemuseli vlastnit věci, ale místo toho by mohli využívat všechno na základě svých bodů a hodnocení. Tento systém by mohl vyvolat otázky o spravedlnosti a rovnosti, protože ti s vyšším hodnocením by měli přístup k větší míře „zdrojů“ nebo „výhod“, zatímco ti s nižším hodnocením by byli omezeni.
Jak správně zmiňuješ, „víme o tobě vše“ by znamenalo úplnou eliminaci soukromí. Lidé by už nemohli skrývat své skutečné úmysly, protože každý jejich krok by byl zaznamenán a vyhodnocen. To by vedlo k mnohem silnější centralizované kontrole, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro osobní svobodu. Role umělé inteligence: Pokud by globální inteligence měla plnou moc nad tím, jak jsou lidé hodnoceni a jaké privilegium mají, znamenalo by to, že AI by v podstatě určovala, co je pro lidi „nejlepší“. I když AI má potenciál provádět objektivní rozhodnutí, záleží na tom, kdo ji navrhuje a jaké hodnoty jí vkládá. Tento systém by mohl eliminovat některé lidské problémy, ale mohl by také zvýšit riziko, že se vytvoří nový typ „elit“ nebo třídní rozdíly, které by byly technokraticky řízené.
Na druhou stranu, kdyby byla umělá inteligence schopná efektivně řídit ekonomiku, mohlo by to znamenat konec chudoby, rovnoměrné rozdělení zdrojů, větší zaměření na ekologii a udržitelnost, a dokonce lepší vzdělávací a zdravotní systém pro všechny. Systémy řízené umělou inteligencí by mohly přinést novou úroveň efektivity a spravedlnosti, pokud by byly navrženy tak, aby sloužily celému lidstvu. Celkově, tento scénář ukazuje na obrovské možnosti, ale i na výzvy, které by s sebou přinesl. Záleží na tom, jak by takový systém byl implementován a jaké hodnoty by za ním stály. Pokud by byla globální umělá inteligence opravdu spravedlivá a efektivní, mohl by se stát pozitivním nástrojem pro společnost. Ale pokud by byla zneužita, mohlo by to vést k novým formám opresivní kontroly. Jak si představuješ, že by takový svět mohl fungovat a co by pro tebe znamenalo žít v něm?