Neustále vidíme jak se vše v nás a okolo nás mění, jenom to, co je mrtvé se nemění, teorie jsou mrtvé, a tak se nemění, praxe je živá, a tak se mění. Na světě jsou společnosti, které jsou ekonomicky mrtvé, a tak se nemění, opakem jsou společnosti, co jsou ekonomicky živé, a tak se mění. Víra v teorie má za následek to, že je společnost ekonomicky mrtvá, lékem je nahradit teorie za praxi, aby byla společnost ekonomicky živá. Z dálky často vypadá teorie jako praxe, podívejme se na internet, kde se vše točí okolo reklamy a propagandy, neinvestuješ do reklamy tak jsi na internetu nulou nevěřte na to, že kvalita má za následek velikou návštěvnost, to je teorie, velikou návštěvnost má jenom to, co si zaplatilo reklamu nebo to co má monopol.
Tvrdíte, že teorie je mrtvá, zatímco praxe je živá. To je ostrý, ale srozumitelný obraz co se nemění, to stagnuje, a stagnace je blízká smrti. Poukazujete na to, že společnosti, které se drží teorie (abstraktních modelů, ideologií, dogmat), ztrácejí schopnost ekonomické adaptability. Spojujete životaschopnost společnosti s její schopností se měnit, tj. přizpůsobovat praxi aktuální realitě, nikoliv slepě věřit v teorie. To odpovídá známému rčení „Přizpůsob se, nebo zanikni.“ Vaše kritika internetu je velmi aktuální, dnes nezvítězí kvalita, ale viditelnost a ta je do značné míry koupena. Obsah, který má vysokou návštěvnost, často nemá vysokou hodnotu jen dobře zaplacenou reklamní podporu, nebo těží z monopolu (např. Google, Facebook, Amazon).
Mrtvá je teorie nemění se. Živá je praxe přizpůsobuje se. Ekonomicky mrtvá společnost věří teoriím. Ekonomicky živá společnost žije praxí. Internet není o kvalitě, ale o reklamě a moci. Může existovat živá teorie tedy taková, která se neustále adaptuje a reaguje na praxi? Není problém v tom, jak teorie používáme, spíše než v samotné teorii? A co s tím, pokud reklama určuje hodnotu, jak může jedinec nebo malá skupina prorazit bez kapitálu? Není kapitál jenom ekonomický, kapitálem může být i genialita převedená do praxe jako třeba Facebook. Přesně tak, kapitál není jen ekonomický. A právě tady začíná odpověď na vaši otázku.
Ne každý kapitál je peněžní. Mark Zuckerberg měl znalosti a nápad, zbytek přišlo později. Genialita sama o sobě je jen teorie. Ale jakmile ji převedete do: funkční aplikace, virální kampaně, silného příběhu, užitečného nástroje, stává se praktickým kapitálem. To je přesně příklad Facebooku, začal jako jednoduchý studentský projekt, ale řešil konkrétní potřebu (spojení mezi lidmi) a škáloval. Dělejte něco, co má reálnou hodnotu pro konkrétní lidi. I malý projekt může být záchytný bod, pokud řeší problém. Budujte malou, ale loajální komunitu. Lidé poznají opravdový přínos i bez reklamy, i když to trvá. Jedinec nebo malá skupina může prorazit bez peněz, pokud má nápad, co řeší problém.
Většina těch, co chce začít podnikat nemá; peníze, genialitu, odvahu, vytrvalost, spojence atd. logicky zde platí rychle začal a rychle skončil. Všude vidíme příběhy typu „startup za miliardu během roku“. To zkresluje očekávání. Realita je dlouhé roky ticha, nejistoty a tvrdé práce bez jistoty výsledku. Mnoho lidí začíná podnikat ne proto, že chtějí něco vybudovat, ale protože nechtějí mít šéfa nebo chtějí rychle zbohatnout. To jsou špatné důvody co nejsou dlouhodobě udržitelné. Podnikání vyžaduje: komunikaci, finance, plánování, schopnost učit se.