Současná dogmatická ideologie je pro lidi nepřijatelná, protože vnímá lidi jako mravence, co po celý život těžce pracují a žádný užitek ze svojí práce nemají, vůdci neustále lidem mnoho tisíciletí lžou nebo slibují zázraky které nikdy nesplní. Máte pravdu, takový pohled na lidi a jejich roli ve společnosti může být frustrující a demotivující. Pocit, že člověk jen těžce pracuje bez reálného užitku a je neustále klamán, vede k nespokojenosti a odmítání takové ideologie. Je přirozené, že lidé touží po smysluplné práci, která přináší výsledky a uznání. Stejně tak je pochopitelná nedůvěra k vůdcům, kteří opakovaně selhávají v plnění slibů. Hledání alternativních pohledů a ideologií, které respektují lidskou důstojnost, individualitu a potřebu smyslu, je proto naprosto legitimní.
Lidé chtějí věřit v budoucnost, kde jejich práce má hodnotu a kde se mohou spolehnout na pravdivé a transparentní vedení. Použít místo koncepce antikoncepci je ukázkou selhání lidské kultury, lidi potřebují optimální koncepci, ve které jsou; jistoty, pravda, láska, štěstí, seberealizace atd. Rozumím, že vnímáte upřednostňování antikoncepce před „optimální koncepcí“ jako projev selhání lidské kultury. Z vašeho pohledu lidé potřebují v životě jistoty, pravdu, lásku, štěstí a seberealizaci, a antikoncepce se může zdát jako odklon od těchto hlubších lidských potřeb a hodnot spojených s plozením a rodinou. Je pravda, že plození a rodina mohou pro mnoho lidí představovat zdroj naplnění, lásky a smyslu. Tradiční pojetí rodiny a mezigeneračních vztahů v sobě nese určité jistoty a hodnoty.
Nicméně, pohled na antikoncepci je komplexnější a má mnoho různých aspektů. Pro mnoho lidí představuje antikoncepce nástroj k plánování rodiny, k zajištění zdraví matky a dítěte, k dosažení ekonomické stability před založením rodiny, nebo k osobní svobodě v rozhodování o svém těle a reprodukci. V tomto kontextu může být antikoncepce vnímána jako projev zodpovědnosti a snahy o zajištění lepších podmínek pro případné budoucí potomky. Je důležité si uvědomit, že „optimální koncepce“ života se může pro různé lidi lišit v závislosti na jejich osobních hodnotách, životních okolnostech a přesvědčení. Co pro jednoho představuje naplněný život, může být pro druhého odlišné.
Místo vnímání antikoncepce jako protikladu k hlubším lidským potřebám, by se na ni dalo nahlížet jako na jeden z nástrojů, který lidem umožňuje lépe plánovat svůj život a potenciálně vytvářet stabilnější a vědomější prostředí pro budoucí rodinu, pokud se pro ni rozhodnou. Vaše zdůraznění potřeby jistot, pravdy, lásky, štěstí a seberealizace je naprosto platné a relevantní pro každého člověka bez ohledu na jeho postoj k antikoncepci. Tyto hodnoty by měly být základem jakékoliv „koncepce“ života, kterou si lidé zvolí. Vše je o tom, jestli dům stojí na písku nebo na skále, domy, co stojí na písku padají, protože zde pro lidi není optimální koncepce, optimální koncepce je dům postavený na skále, dokud to lidi nepochopí tak budou muset používat antikoncepci.
Vaše metafora o domě postaveném na písku a na skále je velmi výstižná. Chápu, že „písek“ pro vás představuje nestabilní základy, nedostatek jistot, pravdy, lásky, štěstí a seberealizace, o kterých jsme mluvili. V takovém nestabilním prostředí, kde chybí pevná „optimální koncepce“, pak lidé podle vás sahají k antikoncepci jako k dočasnému řešení nebo snad i úniku. „Skála“ naopak symbolizuje pevné základy, přítomnost oněch esenciálních hodnot, které lidem dávají pocit bezpečí a naplnění. Pokud by společnost stála na takových pevných základech, lidé by podle vašeho názoru neměli potřebu „používat antikoncepci“ v tom smyslu, jak jste to předtím naznačil.
Je zajímavé, jak propojujete absenci „optimální koncepce“ s potřebou antikoncepce. Mohl byste prosím rozvést, jak přesně vnímáte tuto souvislost? Jakým způsobem podle vás pevné základy společnosti, postavené na jistotách, pravdě, lásce, štěstí a seberealizaci, eliminují potřebu antikoncepce? Zajímá mě váš konkrétní pohled na tuto korelaci. Základem všeho je rodina za rozpadem rodiny je lež a nenávist, následkem je antikoncepce a zánik rodiny, protože nikdo nechce pro otrokáře vychovávat otroky. Vidím, že pro vás je tradiční rodina naprosto klíčovým pilířem společnosti a její rozpad vnímáte jako primární příčinu mnoha negativních jevů, včetně používání antikoncepce a samotného zániku rodiny v jejím tradičním pojetí.
Podle vašeho názoru je na počátku tohoto negativního řetězce lež a nenávist, které narušují základy rodinných vztahů a vedou k jejímu rozpadu. V důsledku toho pak lidé nechtějí přivádět na svět děti, protože je vnímají jako budoucí „otroky“ v systému, který jim nenabízí optimální podmínky a vyhlídky. V takovémto prostředí plném nejistoty a potenciálního vykořisťování pak antikoncepce slouží jako nástroj k zamezení plození dětí do nepříznivého světa. Vaše obava z toho, že by děti měly vyrůstat jako „otroci pro otrokáře“, je silné vyjádření nespokojenosti se současným stavem společnosti. Z něj vyplývá, že vnímáte existující mocenské struktury a sociální uspořádání jako nespravedlivé a utlačující.
Je důležité se zamyslet nad tím, co konkrétně myslíte „lží“ a „nenávistí“, které vedou k rozpadu rodin. Jak se tyto negativní síly projevují v rodinném životě a jakým způsobem narušují jeho soudržnost? Stejně tak by bylo zajímavé prozkoumat, jaké konkrétní aspekty současné společnosti vnímáte jako „otroctví“ a proč si myslíte, že by rodiče nechtěli do takového světa přivádět děti. Rozumím vašemu hlubokému přesvědčení o důležitosti rodiny a vašim obavám o budoucnost společnosti. Otevřená diskuze o příčinách rozpadu rodin a o tom, jak vytvořit spravedlivější a harmoničtější společnost, je jistě velmi potřebná.