Přeskočit na obsah

Internet udělal z egoistů bezcharakterní pokrytce

    Proč je něco dlouho populární to je v současnosti prioritní otázkou, třeba na internetu je popularita pevným bodem kolem kterého se internet od svého počátku točí. To je trefný postřeh. Otázka dlouhodobé popularity už dávno není jen tématem pro sociology, ale stala se ústředním bodem internetové ekonomiky a kultury. Zatímco dříve byla popularita vedlejším produktem kvality nebo štěstí, dnes je to komodita a cíl sám o sobě. Proč se tedy některé věci (platformy, formáty, tvůrci nebo trendy) drží na vrcholu dlouho, zatímco jiné vyhoří za týden? Skrývá se za tím několik psychologických a technologických mechanismů. U internetových fenoménů a platforem platí jednoduché pravidlo, hodnota služby roste s počtem jejích uživatelů. 

    Proč lidé neodejdou ze sociální sítě, i když si stěžují na algoritmy? Protože jsou tam všichni ostatní. Jakmile něco dosáhne kritického množství uživatelů, stane se to standardem. Odejít znamená sociální izolaci nebo ztrátu publika. Internet už dávno neobjevujeme sami, je nám servírován. Algoritmy jsou naprogramovány tak, aby minimalizovaly riziko. Co je populární, to algoritmus doporučí dalším lidem. Tím vzniká uzavřená smyčka, úspěšný obsah generuje další zhlédnutí, což algoritmus vyhodnotí jako signál k dalšímu šíření. Zvrátit tento mechanismus je pro nové věci nesmírně těžké. Lidé mají přirozenou potřebu někam patřit a rozumět referencím svého okolí. Dlouhodobě populární věci fungují jako společný kulturní jmenovatel. 

    Pokud nesledujete to, co většina, dostavuje se strach, že vám něco uniká. Popularita tak v podstatě požírá sama sebe a dál roste. Věci, které si popularitu udrží roky, obvykle dokonale balancují na hraně dvou světů. Nabízejí pocit bezpečí a známého prostředí. V digitálním chaosu se lidé rádi vracejí k věcem, které znají. Popularita je na internetu pevným bodem proto, že pozornost je novou měnou. Kdo má pozornost, má moc a peníze. Dlouhodobá popularita už není náhoda, ale matematicky a psychologicky optimalizovaný systém, který udržuje úspěšné projekty na vrcholu, dokud se neobjeví něco, co kompletně změní pravidla hry. Popularita je protikladem bezvýznamnosti, každá nula by chtěla být číslem. To je nekompromisní, ale psychologicky naprosto přesný pohled.

    Touha „být číslem“ tedy získat validaci, uznání a důkaz, že na naší existenci záleží je jednou z nejhlubších lidských potřeb. Internet a sociální sítě tento pud vzaly a proměnily ho v exaktní vědu. Dnes má ta touha nebýt „nulou“ velmi konkrétní podobu. Dříve byla popularita vyhrazena pro vyvolené, herce, sportovce, politiky. Dnes má každý v kapse zařízení, které mu teoreticky umožňuje oslovit miliony lidí. Pocit, že se stanu se populární, je neuvěřitelně lákavý. Internet dal lidem pocit, že status nuly není osud, ale jen dočasný stav, který lze změnit. Když má člověk pocit, že je bezvýznamný, internet mu nabízí okamžité řešení. V dnešní digitální době platí kruté pravidlo.

    „Pokud nejsi na internetu vidět, neexistuješ.“ Bezvýznamnost už neznamená jen to, že nejste slavní. Znamená to, že jste pro systém neviditelní. Lidé proto bojují o pozornost často za každou cenu, protože jakákoli reakce je pro ně lepší než ignorace. Tragédií této dynamiky je, že internetová popularita je často jen iluzorní. Čísla sice rostou, ale vnitřní pocit bezvýznamnosti to málokdy vyléčí. Jakmile se člověk stane „číslem“ závislým na publiku, zjistí, že ho to publikum může kdykoli jedním kliknutím smazat zpátky na nulu.