Praha

Jakmile něco zapustí hluboké kořeny je obtížné to eliminovat, nejde jenom o rostliny jde i o chyby v nás a okolo nás. Nejhorší naší chybou je nahrazení praxe za teorie u; náboženství, politiky, ekonomiky, školství, zdravotnictví, dopravy, stavebnictví, techniky, programů atd. Pokud něco podobného není v přírodě je to signálem že je to chyba která zapustila hluboké kořeny. Čas má dost času na to aby odhalil všechny lidské chyby co zapustili hluboké kořeny. Společnost se snaží o to aby z lidí udělala nuly bez sebevědomí, které je možné snadno centrálně ovládat a pokud nula neposlouchá tak  se potrestá. Není zde… Číst dále »Mobilní telefon je signálem který oznamuje konec staré doby

Společnost bere člověka jako by to byl naprogramovaný stroj, sociální politika a náboženská morálka to jsou jenom dočasné naivní teorie co v praxi nefungují, za vším je milion let všude jenom egoismus co má masku altruismu aby nás oklamal. Problém není v člověku ani v civilizaci, problém je v tom že jsme závislí na živém těle co není schopné existovat v špatném prostředí, které je vhodné spíše pro naprogramované stroje než pro živé lidi. Obrazně je člověk jako pokojová květina v květináči která uschne pokud se o ní majitel přestane starat, jsme všichni závislí na systému jehož jsme součástí, pokud… Číst dále »Ano, všemu kraluje egoismus

Jenom znalec dokáže poznat co je hodnotný originál a co je nehodnotná kopie, podívejme se na boha je bůh originál nebo je to kopie? Věřící věří v to že jejich bůh je originál a znalec ví že je to nehodnotná kopie, originálem jsou jenom protiklady, mezi kterými je napětí a tato energie se vším pohybuje. Stvořitelem všeho jsou protiklady mezi kterými je napětí, není božským stvořitelem živý subjekt se kterým lze hovořit, to jsou jenom pohádky pro naivní hlupáky. Pokud bychom teoreticky mohli cestovat do minulosti a ověřit si informace o minulosti naší kultury museli bychom naši kulturu změnit a… Číst dále »Stvořitelem všeho jsou protiklady mezi kterými je napětí

Po tramvajích po Národním divadle i po mřížích hrobu Václavova budu s tebou psáti sprostá slova. Na své sprosté školní sešity na Eiffelovku na uši cizích psů budu psáti insinuace svého snu. Však nechci jako Eliáš se dostat na nebesa před takovou vyhlídkou mi srdce i poklopec klesá vaše svoboda je pro mne ještě něco horšího než horror vacui ať ji narudo či oranžovo lakují já radši prstem kundy maluji. Až naše nápisy bude číst kdo vstává denně v půl šesté do práce jsem si jist že se dá nad zkázou světa do pláče. A až vyprázdním celou svou kloaku… Číst dále »Zbyněk Fišer a jeho syndrom vyhoření

Každý se v Praze stará jenom o sebe a počasí nikdo neřeší, místo procházek po Karlově mostě se procházíme v obchodních domech a zde je teplo a světlo, většina lidí je v Praze pořád v teple a jenom při cestě do zaměstnání a zpět vycházíme na krátkou dobu ven a na to jsme už zvyklí. Každý v Praze nejvíce řeší jenom to aby egoisticky uspokojil svoje potřeby bez veliké námahy a rychle, změnil se socialismus na kapitalismus a kariéristi si jenom na tváři vyměnili masky a dále jsou ve vysokých funkcích, vše je v Praze jenom loutkové divadlo a on… Číst dále »U nás v Praze sněžení neřešíme

Na počátku je vše jednoduché a potom se vše většinou stává složité, příčinou je vždy amatérismus který z dálky vypadá jako profesionalita. Knihy a filmy jsou klasickým důkazem lidského amatérismu, kdy čas v nahotě odhaluje to že ti co knihy sepsali a ti co filmy vytvořili nebyli profesionálové, z díla poznáme tvůrce. Podívejme se na vesmírná a přírodní pravidla jak se nemusí měnit podle situace, a platí všude bez výjimek po nekonečnou dobu. Internet se stal rájem pro amatéry a tomu odpovídá to co na internetu vidíme, většina obsahu internetu je informační toxický odpad, který poškozuje myšlení těch co jsou… Číst dále »Internet se stal rájem pro amatéry

Mocné manipuluje s bezmocným to je základní princip reality, moc je návyková droga pro egoisty, není zde kapitalismus je zde egoismus, kolem egoismu se točí kulturní civilizace od svého vzniku, vše co končí na ismus; feudalismus, kapitalismus, socialismus atd. jsou jenom levné náhražky za egoismus. Moc je založená na bezmoci, bohatství je založeno na bídě, život je založen na smrti atd. vše je jako mince která má rub a líc, není zde nic co by nemělo protiklad. V knize a filmu je protiklad reality, jsou zde zázraky a hrdinové co neumírají, stejně fungují i drogy které nám přinášejí protiklad reality.… Číst dále »Život je založen na smrti

Pokud přejmenujeme peklo na ráj tak se z pekla nestane automaticky ráj, pokud v pekle přejmenujeme čerty na anděly tak se z čertů nestanou andělé, je to tak snadné něco přejmenovat ale tím se problém neodstraní. Vše je zde loutkové divadlo, kde si loutky hrají na to co mají ve svojí dočasné roli, každý čert na světě je jenom loutkou kterou ovládají závislosti nebo situace, svoboda je iluze, loutka přeci nemůže být svobodná. Vše evolučně směřuje k tomu že se živé loutky začnou nahrazovat za mrtvé loutky, které budou ovládat jenom programy a databáze. Otázkou je co uděláme s čerty… Číst dále »Pravda a láska je v pekle zakázaná

Jak by vypadala realita kde by byla dokonalá anonymita, nebylo by možné manipulovat pomocí odměny a trestu, každý by byl jenom kapičkou vody v oceánu, kapka vody v oceánu je dokonale anonymní. Nikdo by nemohl páchat zlo ani dobro, každý by byl jenom bezvýznamným procesem který něčemu slouží. Nikdo by nehledal po sebe výhody a jistoty, každý by jenom dělal to na co byl vytvořen a nastaven evolucí. Nebyla by zde možná centralizace kde by nějaké centrum o všem chybně rozhodovalo. Vše by bylo decentralizované a optimalizované. Jedinec který by nebyl potřebný by se recykloval a nikdo by to nebal… Číst dále »Svoboda je tam kde je anonymita

Proč lidi marně hledají; štěstí, pravdu, lásku, seberealizaci atd. Existují různé důvody hluboce lidské, psychologické i civilizační proč lidé často marně hledají štěstí, pravdu, lásku nebo seberealizaci. Níže uvádím ty nejčastější kořeny tohoto “marného hledání”. Hledají něco, co není “věc”, ale proces. Štěstí, láska, pravda ani seberealizace nejsou cíle, které se jednou získají a hotovo. Jsou to stavové veličiny, které vznikají neustále z každodenních rozhodnutí, vztahů, pozornosti, hodnot a práce na sobě. Lidé ale často čekají, že je najdou jako hotový balíček. Jednou budu šťastný. Najdu pravou lásku. Objevím smysl. A protože to tak nefunguje, mají pocit neúspěchu. Hledají venku to, co… Číst dále »Jednou budu šťastný