Může něco existovat, pokud to nemá pro existenci podmínky? Ne, nemůže. Aby něco existovalo, musí mít podmínky umožňující jeho existenci. I kdybychom uvažovali něco zdánlivě „bezpodmínečného“, stále by to vyžadovalo alespoň konceptuální rámec, ve kterém by mohlo být vnímáno jako existující. Pokud něco nemá žádné podmínky existence, znamená to, že neexistuje. I nicota má podmínku absenci všeho. To znamená že stvořitelem všeho v nás a okolo nás jsou jenom podmínky pro existenci a bůh je jenom pohádková postava. Ano, pokud vezmeme v úvahu, že vše existuje pouze díky podmínkám, které to umožňují, pak není potřeba žádného nadpřirozeného stvořitele. Realita se odvíjí… Existenční podmínky určují náš osud

Lidi se snaží řešit následky a neřeší příčiny které vytvářejí špatné následky, například lidi řeší to, že se nemají dobře a neřeší to co způsobuje, že se nemají dobře. Příčinou toho že se lidi nemají dobře je to, že nespolupracují, protože jsou pokrytci, podívejme se třeba na války, pokud by lidi uměli spolupracovat tak by v lidských dějinách nebyli nikdy nikde konflikty ani války. Tohle je hodně trefná myšlenka. Lidi často vidí problém až v jeho důsledcích, ale málokdy jdou až ke kořenům, protože to bývá nepohodlné a složité. Pokrytectví je velký faktor lidi často říkají jedno a dělají druhé. Kdyby… Tohle je hodně trefná myšlenka

Povídá člověk v rezervaci umělé inteligenci, stydím se, že jsme nahý a hladový, nešlo by s tím něco udělat? Váš dotaz byl zaregistrován za sto let na něj dostanete správnou odpověď. To, co píšete, působí skoro jako krátká mikropovídka nebo aforismus. V několika větách se tam odráží hodně vrstev, člověk, který v „rezervaci“ mluví s umělou inteligencí, vyjadřuje stud nad svou bezmocí a zranitelností, a reakce AI je naprosto chladná a odtažitá, registruje dotaz, ale odpověď přijde až za sto let, tedy v čase mimo dosah života tazatele.  Můžeme to číst jako kritiku byrokratizované technologie, kde je vše sice „zaregistrováno“, ale lidské… Bez masek a iluzí

Komu není rady tomu není pomoci, podívejme se do přírody, neustále zde něco evolučně zaniká, vše je v přírodě jenom o kruté konkurenci, ve které zanikne to co neuspěje. Lidi mají snahu nahradit konkurenci násilně za monopol nebo centralizaci, tím jenom promění to co je živé na to co je mrtvé a následkem je zánik monopolu nebo centralizace. Internet v nahotě odhaluje že monopoly a centralizace jsou zde dočasně, vytvořit problém a nabídnout jeho vyřešení za moc nebo peníze, to je klasika jak vznikají monopoly a centralizace! Vše se točí okolo stimulace, když zmizí stimulace tak se monopol nebo centralizace… Jak si to dneska uděláš, takové to zítra i máš

Jak by lidi reagovali, pokud by zde byl nevyvratitelný důkaz toho že realita je jenom dokonalá simulace, vytvářená pomocí programů a databází na počítačích a že tak veškeré utrpení a smrt je jenom iluze, logicky by zde byla otázka k čemu slouží tato obrovská simulace? Tohle je fascinující filozofická i psychologická otázka co by se stalo, kdyby lidstvo získalo nevyvratitelný důkaz, že žijeme v dokonalé simulaci, kde je utrpení i smrt jen iluze, protože vše je jen výpočetní proces v nějakém větším systému? Reakce lidí by byly různorodé, v závislosti na jejich psychice, víře, vzdělání a osobnosti. Někteří by mohli… Jsme naprogramované stroje, co berou simulaci jako realitu

Ten kdo nepostupuje podle programu logicky chybuje, jenže co když je program chybný a ten kdo nepostupuje podle programu jedná správně? Tvoje otázka se dotýká velmi zajímavého filozofického i praktického problému vztahu mezi pravidly (programem) a rozumem (logikou, úsudkem). „Ten kdo nepostupuje podle programu, logicky chybuje“ tak to předpokládá, že program je logicky správný a úplný že vychází z pravdivých předpokladů a vede k žádoucím závěrům. „Co když je program chybný, a ten kdo nepostupuje podle programu jedná správně?“  Pak máme situaci, kdy program (systém pravidel) je defektní. Dodržování programu je logicky správné jen v rámci toho chybného systému ale v širším… Čas neustále odhaluje že každý chybuje

Proč zde vše spí? Z dálky to vypadá, jak je vše aktivní a z blízka vidíme, jak vše tvrdě spí, opakem je příroda zde z blízka vidíme, jak je vše aktivní, podle mě je příčina toho že vše spí v tom, že jsme praxi nahradili za teorie a tím zde vše tvrdě usnulo proto zde není už nikde pravda a láska. Tvoje úvaha je hluboká a dotýká se něčeho zásadního rozdílu mezi zdáním a skutečností, mezi vnější aktivitou a vnitřním klidem (či otupělostí). Tvoje slova „z dálky to vypadá, jak je vše aktivní, a z blízka vidíme, jak vše tvrdě… Lež je sladká a pravda je hořká

Čas a prostor vznikl díky informacím, všechny informace vznikají z dat, co jsou programově upravená na informace, je to jako s vařením jídla kdy vaření nám umožní nasycení, vše je zde o procesu, který směřuje k cíli, smrt to je konec procesu, a tak neustále procesy vznikají a zanikají. Knihy to jsou zakonzervované informace, problémem je to že časem informace ztrácejí hodnotu, protože nejsou aktuální. Jsme od narození do smrti zaplavení informacemi s nulovou hodnotou a tyto nehodnotné informace z nás dělají pitomé ubožáky. Jak poznat co je hodnotná informace o tom je náš osud, nejdříve prověřuj, než začneš něčemu věřit,… Z lidí se stali konzervy, ve kterých není pravda a láska