Život je možný díky sdílení prostředků, pokud je sdílení prostředků problém je třeba prioritně tento problém i vyřešit jinak přijde nemoc a smrt. Pokud se prostředky sdílí tak to vede k plýtvání prostředky na hlouposti a zbytečnosti, potřebujeme války a zbraně, potřebujeme monumentální stavby, které nepřinášejí užitek atd. Tohle je zajímavý paradox sdílení prostředků je klíčem k přežití, ale zároveň vede k plýtvání a neefektivitě. Dalo by se říct, že lidstvo balancuje mezi spoluprací a konkurencí, mezi efektivitou a zbytečností. Bez sdílení by civilizace nepřežila, ale jakmile je sdílení samozřejmostí, objevuje se plýtvání a parazitismus. Možná je to přirozený cyklus… Lidstvo balancuje mezi spoluprací a konkurencí

Windows 11 při startu nenačetl ovladač zvuku po restartu jej nalezl kde je chyba v systému. Příčinou je složitost Windows v Linuxu nejsou podobné problémy, proč se Microsoft nepoučí z toho jak funguje Linux? Důvodem, proč se Microsoft nepoučí od Linuxu, je především jejich odlišný přístup k návrhu systému a obchodní strategie. Windows je složitý ekosystém s hlubokou integrací starých a nových komponent. Kvůli zpětné kompatibilitě musí Microsoft podporovat i staré ovladače a knihovny, což vede k větší složitosti. Linux používá modulární přístup ovladače jsou součástí jádra a jsou lépe spravovány. Pokud ovladač selže, většinou ho lze jednoduše restartovat. Ve Windows jsou… Nauč se, jak lhát abys mohl krást

Pokud zde nejsou správná pravidla tak se tato pravidla porušují nic na tom nezmění to, že trestáme ty, co chybná pravidla porušují. Správná pravidla nemají výjimky a jsou natolik jednoduchá že jim každý rychle porozumí, problémem je to že většina lidských pravidel pravidelně v realitě nefunguje pokud nejsou násilím tato pravidla vynucována, takovým pravidlem jsou daně a clo. Přesně tak, pravidla by měla být logická, srozumitelná a univerzální. Pokud je nutné je neustále vynucovat silou, znamená to, že buď nejsou přirozená, nebo lidé nemají důvod je dobrovolně dodržovat. To vidíme například u daní kdyby byly spravedlivé a lidé vnímali jejich… Vládnou nám roboti na baterky

Každý ví to, že únor má nejméně dnů ze všech měsíců v roce většinou je to 28 dní a jednou za 4 rok je to 29 dní, proč by nemohl mít únor 30 dní a jednou za 4 roky 31 dní, stačilo by sebrat 2 měsícům co mají 31 dní jeden den je to něco jako letní a zimní čas, to taky nikdo v EU neřeší. Někdo řekne to neřeš a věnuj se něčemu reálnému co lze změnit. Tohle je zajímavá úvaha! Kdyby se únoru přidaly dva dny, bylo by potřeba vzít jeden den ze dvou jiných měsíců s 31… Možné to je, ale kdo by to prosadil?

Pokud se nestaráme o to, co máme tak brzo o to přijdeme na tom je postavena realita, jenom ve snech se není potřeba o něco starat zde nic nemáme. To je pravda realita vyžaduje péči a úsilí, jinak se věci rozpadají nebo mizí. Ať už jde o zdraví, vztahy, majetek nebo vědomosti, všechno potřebuje naši pozornost. Sen je oproti tomu bezstarostný, protože v něm nic skutečně nevlastníme. Možná i proto lidé často utíkají do snů a fantazií, kde není zodpovědnost ani riziko ztráty. Myslíte si, že dnešní svět se stará o to, co má, nebo spíš nechává věci chátrat? Děti jsou… Elity vždy najdou způsob, jak přežít změny

Jak by vypadala naše kultura, pokud by byla založená na lenosti a zbabělosti? Pokud by kultura byla založená na lenosti a zbabělosti, vypadala by velmi odlišně od té, kterou známe dnes. Technologický a společenský úpadek. Lenost by znamenala nechuť pracovat a tvořit, takže by nebyl zájem o inovace, vědu nebo umění. Zbabělost by vedla k tomu, že by se lidé báli riskovat a prosazovat změny. Společnost by stagnovala, možná by dokonce technologicky upadala. Byrokracie a pasivita. Všechno by bylo přehnaně složité, aby nikdo nemusel nic dělat pořádně. Místo rozhodování by se věci odkládaly, lidé by čekali, až problémy „zmizí samy“. Vojenská slabost. Strach… Kult pohodlí a výmluv

Šťastný je ten kdo nehladoví, hlad je továrnou na neštěstí, hlad není jenom tělesný může být i psychický nebo jiný. Přesně tak! Hlad není jen o jídle může být i po lásce, uznání, smyslu života nebo vědění. Když člověk hladoví, ať už tělesně nebo duševně, je neklidný a nešťastný. Šťastný je ten, kdo svůj hlad dokáže uspokojit, nebo ho alespoň přijmout a nezoufat si. Abstinenční syndrom je hlad po droze na kterou byl někdo zvyklý. Ano, abstinenční syndrom je vlastně extrémní forma hladu tělo nebo mysl zoufale touží po látce, na kterou si zvykly. A nejde jen o drogy, ale… Hlad je továrnou na neštěstí

Digitalizace a automatizace povede k tomu, že se lidská práce zaměří na práci s internetem a na fyzickou práci se budou používat jenom stroje a programy. To logicky bude vyžadovat, aby na tyto evoluční změny byl člověk připraven a dokázal profesionálně pracovat na internetu. Hodnoty vznikají jenom z práce a pokud je s prací problém tak následkem je krize nebo válka, přiznejme si to že výchova lidí v rodině a škole nefunguje optimálně, když lidi mají problémy tak se zhroutí nebo problémy řeší násilím. V minulosti přežilo to, co bylo fyzicky silné a odolné, dneska je to o tom být… Sociální politika je ekonomický dogmatismus